Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek zahájil v Bečově nad Teplou ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště Plzeň výzkum s cílem pořídit podrobný soupis veškerých nápisových památek horního hradu v Bečově.

Hrad v Bečově nad Teplou v Karlovarském kraji bezesporu náleží mezi významné památky svého druhu v Čechách. Z hlediska historie, stavebního vývoje a v neposlední řadě umělecko-historických památek se mu dostalo značné pozornosti, byť ne všechny studie byly zveřejněny (viz Literatura a Stavební historie). Nyní se výzkum zaměřil na další, dosud nesledovaný pozoruhodný fenomén horního hradu, totiž nápisový fond dochovaný na jeho interiérových zdech. Díky tomu, že horní hrad v Bečově až na epizody nebyl dlouhodobě zbaven střešní krytiny, zachovaly se ve značném měřítku jeho původní gotické a renesanční omítky a na nich nanesené nátěry, nesoucí řadu epigrafických památek. Vedle nápisů, tvořících součást malířské výzdoby obytných komnat druhého patra donjonu, zde zaujme zejména ohromující množství spontánních nápisů, kreseb a rytin, tzv. graffiti a dipinti. Jejich nejstarší vrstvu lze datovat již k polovině 14. století a nejmladší pocházejí (jak jinak) téměř ze současnosti.

 

 

 

Na konci roku 2005 proběhla první fáze soupisu – katalogizace nápisů v prvním patře donjonu a paláce (tzv. spojovacího křídla), tj. celkem ve čtyřech místnostech. Jako první byla zkatalogizována východní síň prvního patra donjonu (D.1.A.), po ní jihozápadní komnata prvního patra donjonu (D.1.B.), dále severozápadní komnata prvního patra donjonu (D.1.C.) a nakonec byly evidovány nápisy v rozlehlém sále zabírajícím celé patro paláce (P.1.). Zpracování do nálezové zprávy probíhalo od března do května 2006. V letních měsících byla nálezová zpráva (Marie Wasková, Bečov nad Teplou, horní hrad. Epigrafická pasportizace I. ZIP o.p.s., Plzeň 2006) předána k posouzení PhDr. Jiřímu Roháčkovi, CSc., vedoucímu pracovníku Oddělení dokumentačních a sbírkových fondů Ústavu dějin umění AV ČR.

V listopadu roku 2006 byla zahájena druhá fáze výzkumu, během níž byl pořízen soupis nápisů ve druhém patře donjonu a v celé kaplové věži (tj. celkem pět místností v pořadí: východní síň druhého patra donjonu D.2.A., jihozápadní komnata druhého patra donjonu D.2.B., severozápadní komnata druhého patra donjonu D.2.C., místnost nad kaplí K.2. a konečně sama téměř dvě patra na výšku zabírající kaple K.1.). V těchto interiérech v těsném závěsu za epigrafickým průzkumem probíhají restaurátorské práce, které mají za úkol fixovat ohrožené omítky s malířskou výzdobou

V nedávné době bylo také instalací dřevěných lávek zpřístupněno třetí patro donjonu, aby mohly být předběžně prozkoumány i jeho omítky a na nich existující výtvarné i nápisové památky.

Po dokončení epigrafického výzkumu a zpracování celého nápisového fondu bečovského horního hradu (tj. bude zapotřebí zkatalogizovat nápisy také v přízemí donjonu a paláce, ve druhém patře paláce a ve třetím patře donjonu), se rýsuje možnost vydat výsledný elaborát pod záštitou Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v rámci českého edičního podniku Corpus inscriptionum Bohemiae, věnovaného epigrafickým památkám v České republice.

Tzv. „epigrafická pasportizace“ horního hradu obnáší zaměření jednotlivých nápisů na interiérových zdech a následné zakreslení jejich polohy (ukázka obr. 11, 12, 13), dále fotografickou dokumentaci (ukázka obr. 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23) a zejména přepis a základní popis nápisů (ukázka obr. 24). Přepis a popis se přitom týká jen těch epigrafických památek, které obsahují písmo nebo číslice, včetně monogramů a samostatně stojících písmen či číslovek. Zařazeny byly také nápisy, které lze považovat za písmo či pokus o něj (fantazijní písmena na severní stěně severní komnaty donjonu D.1.C., ukázka obr. 3, 4, 5, 6, obr. 14). Do soupisu a soustavné fotografické dokumentace nebyly zahrnuty kamenické značky ani obrazové rytiny a kresby (ukázka obr. 7, 8, 9, 10, 34, 35, 36), pokud tyto nelze považovat za doprovod nápisu. Je však třeba konstatovat, že tato dipinti (tzn. „vandalské“ kresby a rytiny) byla zaměřena a následně vynesena do zakreslení, jejich přítomnost totiž dokresluje představu o hustotě využití různých částí nositele, tj. stěn. Při zpracování druhého patra donjonu pak bylo přistoupeno také k jejich systematické fotografické dokumentaci.

Při práci nebyly použity destruktivní metody výzkumu, nápisy na starších nátěrech, které jen prosvítají skrze poškozená místa mladších vrstev, tak mohly být lokalizovány a případně změřeny, málokdy však také rozluštěny. Čtení pak často ztěžovalo i silné zaprášení zdi. Při pokusu o její očištění se ukázalo, že stopa tužky či uhlu nápisu na zdi v některých případech ulpívá již jen velmi lehce a štětec stíral s prachem i písmo, takže bylo od této praxe pochopitelně upuštěno. Čitelnost řady nápisů pak kromě přirozeného opadání nátěru ztěžovala také přítomnost četných restaurátorských sond.